Struktura zaměstnanosti

Podle údajů získaných z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) spočívá rozhodující role pracovní síly v Karlovarském kraji na věkových skupinách od 25 do 59 let věku. Přičemž největší podíl zaujímají nejsilnější poválečné ročníky, reprezentované věkovými skupinami 30 – 34 let (20,4 %) a 50 – 54 let (19,7 %).

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2008, vlastní zpracování

Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech obyvatel kraje ve věku 15 let a více, byla v Karlovarském kraji druhá nejvyšší (60,8 %) hned po Praze. V průměru byla oproti dalším krajům o 1-3 procentní body vyšší a celostátní průměr byl tedy rovněž výrazně nižší (58,5 %). Karlovarský kraj dlouhodobě vykazuje jednu z nejvyšších měr ekonomické aktivity obyvatel v porovnání s ostatními kraji České republiky, ačkoliv jiné ukazatele ekonomické výkonnosti (HPH a HDP na 1 obyvatele, výše mezd) jsou v jistém rozporu s touto skutečností. Vyšší míra ekonomické aktivity dlouhodobě neznamená ani snižování míry nezaměstnanosti v relaci k ostatním krajům.

Karlovarský kraj se od většiny ostatních krajů České republiky odlišuje rovněž vysokým podílem aktivních na trhu práce ve věku 50 - 69 let podle předpokládané doby ukončení ekonomické aktivity. V roce 2006 (na základě výsledků VŠPS) kraj vykázal nejvyšší podíl osob v uvedené věkové kategorii aktivních na trhu práce, jejichž termín ukončení ekonomické aktivity nastane do 64 let věku. S podílem 87,8 % kraj daleko překonal celorepublikový průměr (74,4 %) a byl na 1. místě mezi kraji. Naopak u osob v uvedené věkové kategorii aktivních na trhu práce, jejichž termín ukončení ekonomické aktivity nastane v 65 a více letech věku, kraj vykázal druhý nejnižší podíl mezi kraji (12,2 %) a výrazně zaostal i za celorepublikovým průměrem (19,8 %). Prakticky totožná situace je v případě samostatného posouzení mužů i žen. Lze předpokládat, že tyto údaje zčásti dokládají výraznou dlouhodobou orientaci Karlovarského kraje na dělnické profese v průmyslových odvětvích, kdy zdejší převážně manuálně pracující populace vykonává svoji profesi (např. ze zdravotních důvodů) jen zřídka po překročení 65 let věku a zároveň pro obyvatele této věkové kategorie je v kraji minimum vhodných pracovních příležitostí vzhledem k ekonomické struktuře kraje i kvalifikační struktuře pracovních sil.

Z údajů o vzdělanostní struktuře osob zaměstnaných v Karlovarském kraji je na první pohled zřetelné relativně dobré uplatnění absolventů středních škol a učilišť, a téměř bezproblémové uplatnění osob s vysokoškolským vzděláním. Největším problémem tedy zůstává uplatnění osob se základním vzděláním nebo bez něj (viz srovnání s podílem této vzdělanostní skupiny na obyvatelstvu kraje). Příslušníci této vzdělanostní skupiny jsou zpravidla nejhůře rekvalifikovatelní, což jen ztěžuje jejich pracovní uplatnění.

Vzdělanostní úroveň mužů a žen zaměstnaných v Karlovarském kraji se významněji liší pouze v podílech osob se středním vzděláním bez maturity (podíl u mužů vyšší o 13 procentních bodů) a středním vzděláním s maturitou (podíl u žen vyšší o 11 procentních bodů). V případě vysokoškolsky vzdělaných osob vykazují zaměstnaní muži pouze o 0,5 procentního bodu vyšší podíl této vzdělanostní skupiny.

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2008, vlastní zpracování

Z hlediska zaměstnanosti podle jednotlivých odvětví je Karlovarský kraj (dle údajů z VŠPS) možno charakterizovat tak, že až na výjimky se příliš neliší od celorepublikového průměru. Výjimkou je pět odvětví. Prvním je těžba nerostných surovin (zejména díky těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku), přičemž Karlovarský kraj vykazuje druhý nejvyšší podíl (3,7 %) tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti mezi kraji (po Moravskoslezském kraji – těžba černého uhlí; obdobnou hodnotu vykazuje dále už pouze kraj Ústecký rovněž díky těžbě hnědého uhlí). Druhou, avšak méně výraznou výjimkou je zpracovatelský průmysl, který v Karlovarském kraji vykazuje po Praze druhý nejnižší podíl na zaměstnanosti (24,9 %), ačkoliv jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje resp. jeho hrubého domácího produktu (HDP) je vyšší a dlouhodobě mírně roste. Třetí a zřejmě nejznámější výjimkou jsou ubytovací a stravovací služby (8,0 % - zdaleka nejvyšší podíl mezi kraji), které souvisí s lázeňstvím a cestovním ruchem, jimiž je kraj známý. S lázeňstvím souvisí rovněž čtvrté mírně se odlišující odvětví – zdravotnictví a sociální péče (společně s krajem Moravskoslezským nejvyšší podíl mezi kraji na zaměstnanosti: 7,8 %). Posledním výrazně se odlišujícím odvětvím jsou nemovitosti, pronájem a podnikatelské činnosti, které v Karlovarském kraji zaujímají zdaleka nejmenší podíl (3,5 %) na zaměstnanosti mezi kraji. I když je celorepublikový průměr tohoto odvětví výrazně ovlivněn jeho koncentrací do Prahy, Brna a dalších významných center republiky, má nízké zastoupení činností náležejících do tohoto odvětví dopad na výkon krajské ekonomiky, neboť ve všech krajích významnou měrou pomáhá podnikatelskému sektoru v jeho rozvoji.

Ačkoliv podíly odvětví na zaměstnanosti ne vždy odpovídají jejich podílu na tvorbě HDP kraje, odráží právě zaměstnanost podle odvětví některá významná specifika Karlovarského kraje (rozvinuté lázeňství a cestovní ruch, těžba nerostných surovin, tradiční průmyslová odvětví, minimální zastoupení vědecko-výzkumných kapacit a sofistikovaných služeb pro podnikatele).

Zdroj: Český statistický úřad, Statistický bulletin - Karlovarský kraj za rok 2008,vlastní zpracování