Statistika mezd

Výše průměrné hrubé měsíční mzdy za rok 2008 v Karlovarském kraji dosáhla 19 411 Kč na fyzické osoby a 19 967 Kč na přepočtené osoby. V prvním případě meziroční nárůst představuje 7,0 % (tj. o 1 265 Kč), v druhém pak 6,8 % (tj. o 1 268 Kč). Vykázaný růst v Karlovarském kraji je v obou případech proti republikovému průměru nižší a jde o nejnižší mzdu mezi 14 kraji. V přepočtu na fyzické osoby je mzda v kraji o 4 131 Kč nižší než republikový průměr, v přepočtu na přepočtené osoby dokonce o 4 315 Kč.

Karlovarský kraj vykazuje v posledních letech nejnižší průměrnou hrubou mzdu mezi kraji České republiky a současně dochází k jejímu pomalejšímu růstu v porovnání s ostatními kraji (viz obrázek s vývojem průměrné hrubé měsíční mzdy za období 2003 - 2008). V jednotlivých odvětvích je Karlovarský kraj v obdobné situaci, v nichž až na výjimky zaujímá rovněž poslední místo mezi kraji (např. průmysl a stavebnictví) nebo jedna z posledních míst (zpravidla cca od 11. místa níže). Na vině je mj. mnohem méně progresivní struktura hospodářství kraje, ale ruku v ruce s ní rovněž nižší kvalifikační úroveň místní pracovní síly, využívané do jisté míry stále ještě jako levná pracovní síla.

Zdroj: Český statistický úřad, Statistické ročenky Karlovarského kraje 2004-2008, Statistický bulletin - Karlovarský kraj za rok 2008,vlastní zpracování

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2008, vlastní zpracování

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2008, vlastní zpracování

V uplynulých letech vykazovala jednotlivá odvětví v kraji různou dynamiku růstu (některé dokonce zaznamenala stagnaci). Největší růstovou dynamiku kromě výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a finančního zprostředkovatelství zaznamenala těžba nerostných surovin zejména díky těžbě hnědého uhlí. Relativně vysokou dynamiku růstu mezd si udržovaly rovněž veřejná správa a školství. Také obchod, zemědělství s lesnictvím a ostatní služby stabilně vykazovaly relativně vysokou dynamiku růstu, ačkoliv výše mezd v těchto odvětvích patřila nadále mezi nejnižší v kraji. Mzdově stagnovalo naopak zdravotnictví a sociální péče, relaci svých mezd k ostatním odvětvím si zachovaly rovněž doprava, skladování a spoje, i když spíše skokovým způsobem.

Ačkoli dynamika růstu průměrné měsíční mzdy v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci byla v roce 2008 v kraji o 1,3 procentního bodu vyšší v relaci s celorepublikovou, přesto svou výší 21 028 Kč dosáhla jen na úroveň 88,7 % průměru ČR. Přestože meziroční růstová dynamika byla v kraji mezi 14 kraji 3. nejvyšší, zůstává mzda nejnižší. V rámci kraje byla nejvyšší mzda v uvedené velikostní skupině podniků docílena ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (27 169 Kč), nejnižší pak v odvětví výroby textilií, textilních a oděvních výrobků (14 815 Kč). Vzhledem k vývoji mezd v předešlých letech lze předpokládat, že jedny z nejvyšších mezd v kraji byly v roce 2008 rovněž v těžebním průmyslu a ve výrobě chemických látek.

Meziročním poklesem o 1,9 % se v kraji v roce 2008 snížila zaměstnanost ve stavebnictví na 2 332 zaměstnanců. Dosažená průměrná měsíční mzda 19 356 Kč svým meziročním růstem 10,2 % zůstala za republikovým růstem o 1,4 procentního bodu a dosáhla jen 79,2 % průměrné republikové mzdy, tedy nejnižší mzdy ze 14 krajů. Nejvyšší průměrná mzda v rámci kraje byla docílena v okrese Cheb (20 098 Kč), nejnižší v okrese Sokolov (18 018 Kč).

(Zdroj: Český statistický úřad, Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Karlovarského kraje v roce 2008)

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2008, vlastní zpracování

Na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcíj sou k dispozici výsledky systému pravidelného monitorování aktuální výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v jednotlivých krajích České republiky formou statistického šetření. Tímto systémem je tzv. Regionální statistika ceny práce (RSCP), a jejím primárním výsledkem jsou statistiky výdělkové úrovně jednotlivých zaměstnání (v klasifikaci KZAM-R), dalším produktem jsou odhady výdělkových parametrů zaměstnanecké populace krajů v členění podle firemních i zaměstnaneckých charakteristik. Ekonomické subjekty se v RSCP člení na organizační jednotky, jestliže je možné provést vnitřní rozčlenění subjektu podle okresů, ve kterých jeho zaměstnanci působí. Výsledky podle krajů jsou v tomto smyslu výsledky získané pracovištní metodou.

Šetření provádí pracoviště státní statistické služby Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Průběh a vývoj šetření řídí komise, složená ze zástupců MPSV, ČSÚ, Ministerstva financí, České národní banky, CERGE EI, VŠE v Praze, Českomoravské konfederace odborových svazů, Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zpracovatelem RSCP je TREXIMA, spol. s r.o.

Vedle podnikového výkaznictví ČSÚ je RSCP dalším zdrojem informací o výdělcích v jednotlivých krajích České republiky. Výkaznictví ČSÚ, jako tradiční zdroj, sbírá údaje o evidenčním počtu zaměstnanců a hrubých mzdách za ekonomický subjekt a publikuje průměrné mzdy v členění podle firemních charakteristik. RSCP sbírá údaje za jednotlivé zaměstnance. Při srovnávání výsledků výkaznictví a RSCP je třeba vzít v úvahu rozdílnou definici podnikatelské a nepodnikatelské sféry, rozdílné metody výpočtu výdělkových charakteristik a rozdílný způsob členění výsledků podle krajů. Výkaznictví ČSÚ člení výsledky do krajů podle sídla ekonomického subjektu, tj. podnikovou metodou.

Příslušnost šetřeného ekonomického subjektu k podnikatelské nebo nepodnikatelské sféře je nejdůležitějším kriteriem pro členění výsledků RSCP. V podnikatelské sféře (RSCP-PS) probíhá šetření se čtvrtletní periodou a ve sféře nepodnikatelské (RSCP-NS) je prováděno s periodou pololetní. Zdrojem dat pro nepodnikatelskou sféru je Informační systém o platech, který je spravován Ministerstvem financí.

(Zdroj: Integrovaný portál MPSV - http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky)

Regionální statistika ceny práce za Karlovarský kraj