Věková a vzdělanostní struktura

Obdobně jako ve většině vyspělých zemí EU, i v České republice dochází k tzv. stárnutí populace. K tomuto jevu dochází tedy rovněž v Karlovarském kraji, ačkoliv ten má stále jednu z mladších populací mezi kraji České republik. Uvedené změny ilustruje i následující graf, ve kterém je zřetelně vidět rozdíl ve skladbě obyvatelstva Karlovarského kraje v letech 2000 a 2009 – zatímco počty lidí důchodového věku se zvyšují, mladých lidí do 30 let ubývá. Změny ve věkové struktuře obyvatel kraje jsou způsobeny nejen vyšší životní úrovní, kvalitnější lékařskou péčí, ale rovněž změnou hodnotové orientace společnosti obecně (upřednostnění kariéry před rodinou) a zvláště některých skupin (mladí vzdělaní lidé, podnikatelé, vysokoškolsky vzdělané ženy ad.).
 

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010, vlastní zpracování

Z dalšího obrázku je patrné, že v rámci kraje (administrativně děleného na 7 správních obvodů obcí s rozšířenou působností - ORP) existují ve věkové struktuře rozdíly. ORP Sokolov, Cheb a Aš mají nejmladší obyvatelstvo (mj. vyšší podíl obyvatel ve věku do 14 let než je podíl obyvatel ve věku 65 a více let). Naopak podíl starších obyvatel (65 a více let věku) vyšší než podíl nejmladších (0-14 let věku) již vykazují ORP Karlovy Vary a Mariánské Lázně, což je ovlivněno nejen hospodářskou orientací území těchto ORP v minulosti, ale rovněž mírou „usedlosti“ stávajícího obyvatelstva. Ta je vyšší právě v lokalitách dlouhodobě orientovaných na lázeňství a cestovní ruch (Karlovy Vary, Mariánské Lázně), které jsou nejen atraktivnější k bydlení, ale rovněž poskytují více podnikatelských příležitostí.

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010, vlastní zpracování

Navazující graf umožňuje udělat si obrázek o míře osídlení jednotlivých správních obvodů – logicky nejvíce obyvatel je soustředěno na území okresních měst Karlovy Vary, Sokolov a Cheb.

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010, vlastní zpracování

Následující obrázek dokumentuje postupné mírné zlepšování vzdělanostní struktury obyvatel Karlovarského kraje ve věku 15 a více let (cca 264 tis. osob) během posledních let. U mužů a zejména u žen nadále poměrně rychle klesá podíl skupiny pouze se základním vzděláním nebo bez vzdělání. U obou pohlaví je za poslední 3 roky patrný nárůst obyvatel s vysokoškolským vzděláním, který je ovšem na druhou stranu vyvážen nárůstem počtu obyvatel s pouze základním vzděláním.

I přes přítomnost jedné vysoké školy, založené v kraji v roce 1999 (soukromá Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. – označující sama sebe spíše za veřejnoprávní instituci - neuniverzitní vysokou školu; v současnosti s více než 1 000 studentů), pobočky nebo konzultační střediska několika dalších vysokých škol s prezenčním (denním) nebo kombinovaným studiem, trvá nadále odliv vysokoškolských studentů mimo kraj do hlavních center v sousedních i vzdálenějších regionech České republiky (Praha, Brno, Plzeň, Ústí nad Labem ad.), případně do zahraničí (zejména Německo). Do kraje se vrací zpět pouze relativně malá část absolventů, a to z důvodu absence vystudovaného oboru v kraji nebo obtížného uplatnění v kraji (z důvodu nedostatečné poptávky ze strany podniků a zaměstnavatelů), případně z důvodů větších možností uplatnění a lepšího finančního ohodnocení v hlavních centrech republiky.

Zdroj: Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010, vlastní zpracování